Prostředí 🌱

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) nejlépe roste pod přímým sluncem na lesostepních pleších. Nejčastěji ji však spatříme na okraji cest, luk a polí.

Třezalka tvoří dřevnaté oddenky, jakési malé podzemní stromové větve, kterými prorůstá okolní půdu. Je to vzpomínka na její stromovité předky a další příbuzné, kteří se v České kotlině drali do výše v době třetihor, přesněji v miocénu, kdy kolem vládlo teplé počasí.[1]https://digital.csic.es/bitstream/10261/167029/1/Paleobiology%20of%20the%20genus%20Hypericum.pdf Díky tomu třezalka okolní půdu provzdušňuje a proplétá se kořeny ostatních rostlin podobně, jako to činí třeba máty.

Popis 🌸

Třezalka má zlatožluté květy, které zvláště na okraji lesa nebo vodních toků přímo září. ☀️ Stonek je dřevitý, listy kopinaté až vejčité. Na listech má třezalka průsvitné tečky (sekreční dutiny).

Ve vyšších polohách nebo v lese roste třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), která má podobné účinky jako třezalka tečkovaná. V lesích, na pasekách nebo jiných lesních místech s přístupem světla pak roste třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), která má chlupatou lodyhu. Vzácnější jsou třezalka horská (Hypericum montanum) a třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), která je ohrožená (C3) a neměla by se sbírat. Naštěstí třezalka rozprostřená vypadá na první pohled jinak než ostatní třezalky.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

😄 Proti špatné náladě (díky obsahu hyperforinu a hypericinu)[2]JAHODÁŘ, L.; Farmaceuticky významné semenné rostliny. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-4952-8.

🦵 Ošetření otoků v podobě třezalkového oleje (díky flavonoidům)

🩸 Na podporu cirkulace krve (díky flavonoidům)

🤒 Při potížích se žaludkem nebo při bolestech v krku (díky tříslovinám)

Hlavními účinnými látkami třezalky jsou anthranoid hypericin, benzochinon hyperforin a flavonoidy rutin, kvercetin a hyperin. Hypericiny stejně jako flavonoidy patří mezi rostlinná barviva. V třezalce je hypericin červeným barvivem, který se objeví po rozemnutí jejích zlatých poupat. Hypericin má mírně povzbuzující účinky.

Hypericin je rovněž takzvaným fotosenzibilizátorem, který reaguje na ultrafialové světlo. Fotosenzibilizátory se používají při léčbě rakoviny, kdy se napřed lékařskými metodami vpraví do nádorů, které jsou pak následným ozářením zničeny. Z tohoto důvodu se nedoporučuje vnitřní užívání třezalky spolu s dlouhodobým pobytem na slunci, což může údajně vést ke kožním požitím (důležité je držet se obecné poučky, že každé tělo je trochu jiné a citlivé na jiné látky či přípravky).

Hyperforin působí proti špatné náladě a s hypericinem se doplňuje. Ovlivňuje zpětné vychytávání noradrenalinu a serotoninu.[3]https://www.sciencedirect.com/topics/nursing-and-health-professions/hyperforin

Rutin a kvercetin se nacházejí rovněž v ovoci a zelenině, především v jablkách. Jelikož dokáží potlačovat projevy stárnutí, je možné, že to byl jeden z důvodů, proč byla jablka spojována se zdravím a pověstmi o nesmrtelnosti. Tyto flavonoidy posilují stěny cév a mají silné antioxidační působení. Je proto možné třezalku používat jako koření, neboť dokáže potlačovat některé škodlivé látky nacházející se v potravě.

V květech třezalky se také nachází pryskyřičné látky, třísloviny, provitamín A a vitamín C.

Látky obsažené v třezalce urychlují metabolismus některých jaterních enzymů, což může vést k rychlejšímu odbourávání některých léčiv. Proto je vždy potřeba se poradit s lékařem v případě, že chcete dlouhodobě třezalku užívat a máte už nějaké léky předepsané.

Jak ji používali naši předci 🏛️

V lidové tradici snad všech evropských národů se třezalka používala k věštění nebo přivolání lásky, o čemž svědčí její lidové jméno milovníček, které se rovněž používalo na Křivoklátsku. Stejně jako slunce vidí vše, co se na světě děje, dokáže i třezalka jakožto sluneční bylina vidět do budoucna a najít spřízněnou duši v lásce. Kdo prý chtěl někoho okouzlit, mohl dotyčnému poupata třezalky nenápadně vložit do kapsy. Jelikož třezalka opravdu zahání špatnou náladu, mohlo její použití v různých nálevech a lektvarech skutečné vyvolat jistou náklonnost.[4]STŘÍBRSKÝ J.; Lidová jména léčivých rostlin v politickém okresu rakovnickém. 1. vyd. Rakovník: Muzejní spolek královského města Rakovníka, 1928. Věstník 18/1928.

Třezalka byla v české lidové tradici vždy bylinou slunce, lásky a oslav letního slunovratu, kdy začíná kvést. Z květů třezalky se připravoval svatojánský olej, což jsou květy třezalky dva týdny na slunci louhované ve lněném nebo olivovém oleji. Olej získá červenou barvu a dá se používat proti bolestem svalů, otokům, spáleninám a na špatně se hojící rány. Z tohoto důvodu se třezalce vedle milovníčku říkalo také krevníček.

Třezalka se rovněž spolu s pelyňkem zapalovala a kouř z ní měl zahánět škodlivé duchy, respektive špatnou náladu. Toto použití je známo z novověké lidové tradice, antičtí autoři se o něm nezmiňují.[5]https://www.researchgate.net/publication/11728098_St_John’s_wort–ancient_herbal_protector Dioscorides doporučoval nať třezalky smíchat s vodou a medem a použít proti ústřelu (ischias).

Zadání přes Křivobjevy 📱

🤔 Druh objevu: Bylina

🍃 List: Kopinatý nebo čárkovitý

📙 Jak se to jmenuje? třezalka tečkovaná

🌍 Prostředí (obvykle): Lesostepní pleš nebo Louka květnatá nebo Dubový les nebo Pole

Data z Křivobjevů jsou dostupná pod licencí CC BY-SA 4.0

Zajímavost 🔎

V prostředí s vyšším obsahem fosforu se v třezalce nachází menší množství hyperforinu, zato však větší množství hypericinu. Je to způsobeno rozdílnou aktivitou hub, se kterými třezalka podobně jako jiné rostliny spolupracuje skrze své kořeny. [6]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27999964

Citát

„Procházejte se často za mrholení, neboť tehdy mívají drobné rostliny, například třezalky (zejména pokud je obklopuje holá zem), poseté korálky dešťových kapek krásnější vzhled než jindy. Stejnou nádherou vynikají, když je pokrývá rosa a jsou svěží, zkrášlené – téměř očarované – a oděné do šatu z krůpějí.“ – Deník, Henry David Thoreau, překlad Jan Hokeš, v Praze vydalo nakladatelství Paseka v roce 2020

Směsi

Máte chuť vyzkoušet zajímavé bylinné směsi s třezalkou? Vyzkoušejte směsi Červenka, Mocný pán a Květinová dívka. 😊

Poznámky

Poznámky
1 https://digital.csic.es/bitstream/10261/167029/1/Paleobiology%20of%20the%20genus%20Hypericum.pdf
2 JAHODÁŘ, L.; Farmaceuticky významné semenné rostliny. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-4952-8.
3 https://www.sciencedirect.com/topics/nursing-and-health-professions/hyperforin
4 STŘÍBRSKÝ J.; Lidová jména léčivých rostlin v politickém okresu rakovnickém. 1. vyd. Rakovník: Muzejní spolek královského města Rakovníka, 1928. Věstník 18/1928.
5 https://www.researchgate.net/publication/11728098_St_John’s_wort–ancient_herbal_protector
6 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27999964