Sledovat proměny přírody během střídání ročních období je snad tím nejkrásnějším a zároveň nejvelkolepějším dějem, který můžeme během svého života pravidelně zažívat.
Obzvláště v lese nás jedinečné vjemy každého měsíce v roce doslova pohltí, neboť na rozdíl od pouhého obrázku, na který často ani pořádně nevidíme, je les všude kolem nás. Kromě zraku navíc působí na ostatní smysly, čich, sluch, ale především na celé tělo od hlavy až k patě.
Tyto proměny je navíc možné různými způsoby zaznamenávat. Ať už si v daném čase v roce a na daném místě zaznamenáte druh, který jste viděli, nebo zkrátka jen vyfotíte své okolí, nevědomky tak jednoho dne pomůžete zjistit, jak se příroda měnila nejen v daném roce, ale i v průběhu desetiletí, staletí, tisíciletí, či dokonce v průběhu delších časových období.
Podobná data nám totiž jednoho dne umožní monitorovat a předpovídat nejen vývoj přírody, tento nikdy nezastavitelný proces evoluce, ale zároveň i průběh počasí a změny podnebí, tedy klimatu.
K zaznamenání těchto momentů ze současného stavu přírody pomáhají i Křivobjevy, pomocí kterých můžete svá pozorování předat dále současným i budoucím generacím. Už jen skutečnost, že třeba zaznamenáte nějakou zdánlivě obyčejnou bylinu, u které vybere možnost, že právě kvete, obsahuje velké množství informací.
Statistický modul Křivoklaije si tyto vámi zadané informace dokáže spojit dohromady s daty o počasí, které si odvodí ze zadaného místa a času v rámci zkoumaných objevů. Lze tak například sledovat, jak se v průběhu let mění počátek a doba kvetení rostlin, což je důležité nejen pro vědce, ale také pro zemědělce.
Samozřejmě je možné sledovat změny v chování zvířat, například v návratu ptáků ze zimovišť. Jelikož jsou všechny části přírody propojené a vzájemně se ovlivňují, lze z podobných pozorování odvodit doporučení, kdy mají například zemědělci sít nebo začít se sečí, a hledat tak nejohleduplnější přístup k okolní krajině. Ptáci totiž citlivě reagují nejen na změny počasí, ale i změny v růstu rostlin a lidském hospodaření v krajině.
Zajímavým tématem je také sledování změn chování navrátivších se bobrů, kteří hojně osídlují nejen lužní lesy a kteří konkurují invazním nutriím. Vztah mezi těmito dvěma druhy totiž také rozhodne průběh zimy v nadcházejících letech, neboť bobři jsou na rozdíl od nepůvodních nutrií lépe přizpůsobení na dlouhotrvající mrazy. Vývoj populací hmyzu a především opylovačů je pak samostatným a velkým tématem, které se úzce dotýká kvality života například tvora jménem člověk rozumný.
Sledování změn chování člověka rozumného je také velmi zajímavé a přínosné. Ze zadaných objevů lze například zjistit, jak souvisí venkovní teplota s návštěvami jednotlivých míst a jak se návštěvnost v průběhu ročních období či několika let mění.
Na základě těchto dat pak lze činit předpovědi, jak moc bude dané místo v budoucnu vytížené. Naše lidská společnost se vyvíjí velmi rychlým tempem a bude zajímavé sledovat, nakolik bude vstupovat do přírodních dějů a kterým směrem se pod jejím vlivem bude vyvíjet podoba naší krajiny. Pevně věřím a přeji si, že bude po současném negativním trendu homogenizace a fragmentace, tedy ztráty pestrosti a možnosti pohybu mezi stanovišti, naopak směřovat k větší pestrosti a zachování přírodě blízkých (různých) typů lesů.
Ať stále žijí nesmrtelné dubové, habrové, bukové, suťové, lesostepní, lužní a další podobné lesy!
