O mně

Ahoj! Děkuji vám všem, že jste navštívili stránku Křivoklátské směsi! 😊 Ať už vás zajímají příběhy, fotografie, myšlenky nebo zadávání objevů s pomocí Křivobjevů a jejich analýza Křivoklaijem, mým přáním je vzbudit ve vás vášeň pro poznání přírodních dějů a vašeho místa v nich.

Jmenuji se Přemysl Lúa^[1]Jmenuji se Přemysl a tohoto jména si vážím. Ještě jsem k němu doplnil keltské Lugudek(o)s, známé z Irska v podobě Lughaidh (čte se lúí nebo lúa), nebo z Galie v ženské podobě Lucudeca. Zkráceně Lúa. Černý a žiji kousek od hradu Křivoklátu, který je silně spjat s našimi českými dějinami. Jsem nadšenec do vědy, přírody, techniky, psaní, hudby a antické filozofie. Také jsem otcem dvou úžasných dětí. Chtěl bych s vámi sdílet vše podstatné, co o našem kraji, lidech, lese a o přírodě obecně vím, a budu rád, když se také něco zajímavého dozvím od vás.

Zvláště pokud máte nějaké zajímavé informace nebo víte o událostech a akcích, které se týkají některého z mých zájmů, budu moc rád, když mi o nich napíšete, třeba na Messengeru nebo e-mailem na info@krivoklatskesmesi.cz 🙂

Mezi mé hlavní zájmy patří příroda (především rostliny, lesy, vývoj krajiny a ptáci, dále původ života, vesmíru a chemických prvků a jejich působení v tělech živých tvorů apod.), psaní, programování, procházky, pravěká a středověká historie včetně proměn krajiny, lidových zvyků apod., hraní na dulcimer a bezovou píšťalu, vyřezávání nožem ze dřeva, antická filozofie, obecně věda a technika a instinktivní lukostřelba.

Můj prapradědeček z Křivoklátska pocházel, byl to hodinář a později legionář v jedné osobě, potomek rakovnického cihláře. Ten se nakonec přestěhoval až do vzdálených Beskyd. Tato odbočka vlastně skončila mým dědou, který odešel z Beskyd, na Křivoklátsku si koupil chatu a po velmi krkolomné životní cestě zahrnující cestování jeho dětí a mojí babičky si našel práci nedaleko Kladna.

Jiné větve mé rodiny zahrnují například lesníky ve službách Kinských v okolí Chlumce, kteří jako levobočci měli toto povolání dědičné (tedy jakousi ironií mám asi mezi předky chlumecké sedláky i pány), především ale učitele, dále drobné zemědělce, lékaře, sedláky, perníkáře, evangelické kněze, továrníky a vědce. Předkové mojí ženy zase byli lesníci právě v Beskydech, navíc teď máme oba rodiče v Lidicích, tak se nám ty naše příbuzenské větve hezky prolínají.

Ve 30. letech 20. století se bratr mého prapradědy, Oktavián Farský, spolu s křivoklátskými lesníky a českými ornitology postavil proti lovu dravců a takzvaným výrovkám, kde se na připoutané výry jako na předpokládané soky lákali ostatní dravci, krkavcovití ptáci apod. a z úkrytu se stříleli. Nebýt lidí, co se proti těmto praktikám postavili, by dnes nejen Křivoklátsko, ale většina Evropy byla bez sokolů, orlů, luňáků, kání rousných, motáků, krkavců, vran, výrů, puštíků a dalších především vzácných druhů. Celá příroda by tak byla jen jednou velkou „chovatelskou stanicí“ pro několik málo druhů zvěře chovaných na maso (srny, zajíci, bažanti apod.), což, vědomi si provázaných vztahů v přírodě a důležitosti rozmanitosti, nemluvě o neekonomičnosti a neekologičnosti podobné představy, nesmíme nikdy dopustit.

Osobně jsem však chtěl být spisovatelem, a jelikož mi nedělá problém matematika ani angličtina, píšu zdrojový kód v oblasti datové analýzy, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. Psaní příběhů, které se týkají krajiny, historie, přírody a bájných bytostí, které například sdílím na těchto stránkách, rozhodně nepovažuji za nějakou protiváhu technologického inženýrsko-vědeckého povolání, je to zkrátka také „spisovatelství“, jen s jinými pravidly a místo matematiky a návrhu systému mi v jejich tvorbě pomáhá biologie, historie a představivost.