Mateřídouška vejčitá

Prostředí 🌱

Mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) roste na slunných nebo kamenitých stráních, lesostepních pleších, květnatých loukách nebo okrajích dubových a borových lesů. Vzácnější a chráněná (C4a) je mateřídouška časná (Thymus praecox), která trochu více upřednostňuje vápnité podloží, jinak roste na podobných místech jako běžnější mateřídouška vejčitá. Rovněž chráněná (C4a) mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) naopak upřednostňuje více písčité podloží. Ještě teplejší oblasti vyhledává chráněná mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a ohrožená (C3) mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens).

Mateřídoušky se v minulosti staly součástí pravidelně sečených květnatých luk, kam se dostaly ze skalnatých míst nacházejících se často na hůře přístupných místech uvnitř lesnatých celků. 🌳🏞️ Každá louka v každém kraji mohla hostit jeden nebo více jiných druhů z výše uvedených mateřídoušek. Z luk je pak lidé nejčastěji sbírali. Dnešní způsob hospodaření založený na přehnojování a častém sečení však mateřídouškám ani jiným bylinám kromě (zdaleka ne všech) pampelišek nepřeje.

Mateřídouška je významnou rostlinou pro opylovače, především pro různé druhy včel. 🐝

Popis 🌸

Mateřídouška je drobná plazivá rostlina tvořící keříky. Květy jsou růžové až fialové, spodní okvětní plátek je delší než ostatní. Listy jsou vejčité.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

😮‍💨 Při zánětech dýchacích cest a pro vykašlávání (díky silicím)^[1]JAHODÁŘ, L.; Farmaceuticky významné semenné rostliny. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-4952-8.

👄 Při zánětech ústní dutiny pomocí kloktání

🍲 Proti poruchám trávení

😎 Pro celkové povzbuzení (především v podobě koupelí)

Nejvýznamnější účinnou látkou v mateřídoušce je silice thymol, která má antiseptické účinky. Mateřídouška také obsahuje významné množství tříslovin se stahujícími účinky a menší množství saponinů, které v přiměřeném množství čistí sliznice.

Jak ji používali naši předci 🏛️

Z mateřídoušky se ještě v 19. století připravovala koupel pro novorozence. Tedy se jednalo o rostlinu, s jejíž vůní se člověk setkal hned po narození, na což ostatně naráží i její název. Mateřídouška se rovněž používala při ženských potížích a zotavování po porodu. Podobně jako třezalka se mateřídouška sbírala v době letního slunovratu a měla tak mít podle tehdejších představ kouzelnou moc. Kytice takových bylin umístěná v blízkosti vchodu do domu měla chránit dům a celé hospodářství.

Mateřídouška se také dávala dětem do postýlek, aby se jim lépe spalo. Lidé si odvarem z mateřídoušky myli vlasy.

Čerstvá i sušená mateřídouška se používala jako koření do jídel, tedy podobně jako její středomořský bratr, rovněž léčivý tymián (Thymus vulgaris).

Zadání přes Křivobjevy 📱

🤔 Druh objevu: Bylina

🍃 List: Srdčitý nebo vejčitý

📙 Jak se to jmenuje? mateřídouška vejčitá

🌍 Prostředí (obvykle): Lesostepní pleš nebo Louka květnatá

Data z Křivobjevů jsou dostupná pod licencí CC BY-SA 4.0