Pokud už máte se zadáváním objevů zkušenosti, zadat jeden objev je záležitostí několika vteřin, takže vás zadání něčeho zajímavého na vaší procházce přírodou nezdrží. Pokud to však s poznáním přírody a předáním odkazu budoucím pokolením myslíte vážně, můžete se na chvíli na lesní mýtině nebo na dřevěné lavici posadit a jít v zadávání objevů ještě o krok dále.
Uvedu příklad doupných stromů, jejichž mapování je důležitým vstupem nejen pro vědecké výzkumy, ale třeba i pro lesníky a další hospodáře. Mnoho objevů stejného stromu nebo jeho popsání jako stromu doupného je totiž pro hospodáře zpětnou vazbou a doporučením, aby tento strom zachovávali. Nebo je takový objev naopak potvrzením jejich práce, kdy třeba lesníci schválně nechávají neporažené některé stromy kvůli přírodní nebo estetické hodnotě a jsou rádi, když se o nich ostatní lidé dozví.
Abyste mohli zadat doupný strom nebo obecně objev s vědecky hodnotnými podrobnostmi, je ve skutečnosti potřeba zadat více objevů za sebou a vzájemně je propojit. Jistě se ptáte, co to znamená propojit objevy? Z vašeho pohledu vlastně nic složitého. Zkrátka v případě doupného stromu napřed zadáte strom samotný, poté kliknete na tlačítko „Odeslat objev a zadat nový na stejném místě“, čímž se vám vytvoří objev nový s automaticky vyplněným stejným prostředím, polohou, datem a časem, jaký měl objev první.
V tomto druhém objevu pak v případě doupného stromu zadáte například houbu, která na něm roste. Zatímco k prvnímu objevu, kdy jste zadali samotný strom, můžete přiložit jeho celkovou fotografii, v tomto druhém objevu přiložíte pouze fotografii zadávané houby. Poté můžete znovu kliknout na tlačítko „Odeslat objev a zadat nový na stejném místě“, zadat například hnízda ptáků nebo veverek, rostliny u paty kmene stromu a tak dále. Poslední objev pak odešlete tlačítkem „Odeslat objev“.
Všechny objevy jsou v této řadě propojeny nejen stejnou polohou a časem, ale také jednoznačným identifikátorem, který je vám jakožto uživateli skryt, ovšem pro Křivoklaije či další analýzu je zásadní, neboť říká, že se vlastně jedná o jeden objev složený z několika dílčích. Tímto se však nemusíte zabývat, důležité je si pamatovat, že při zadávání doupného stromu používáte tlačítko „Odeslat objev a zadat nový na stejném místě“ až do doby, kdy zadáváte poslední druh, například bylinu v okolí, kdy pak nakonec kliknete na tlačítko „Odeslat objev“.
To je celé kouzlo! Vraťme se však ještě na chvíli k prvnímu objevu, tedy k objevu samotného stromu. Dejme tomu, že jste zadali buk lesní. Vyberete tedy typ objevu „Strom”, list „oválný“, prostředí například „Bukový les“, vyberete z možností například „Má listy/jehlice“ a „Poškození/dutina/zlomenina“, přiložíte jeho fotografii, do políčka „Název“ napíšete „buk lesní“ a do políčka „Počet“ číslo 1.
Do políčka „Jak to vypadá?“ pak popíšete tvar kmenu, počet dutin a další pozorování a zvláštnosti, které vás na daném stromu zaujaly.
Nakonec kliknete na tlačítko v pravém dolním rohu, u kterého se nachází popisek „Další možnosti“. Tím se vám rozbalí další políčka, z nichž nás v případě doupného stromu zajímá „Výška“, v tomto případě výška kmene, „Šířka“ a „Obvod“, v tomto případě opět obvod kmene. Pokud nejste tyto hodnoty schopni změřit, nevadí, je to však z hlediska dalšího zkoumání daného stromu zajímavý údaj, podle nějž se dá odhadnout například věk stromu.
Další údaje z dalších možností vyplňovat nemusíte, neboť nejsou z hlediska doupného stromu zajímavé. Údaje jako „Povrch/plocha“, „Patro“, „Pokryvnost“, „Sklon“ a „Světové strany“ vyplňují botanici, když vytváří takzvané fytocenologické snímky. Naopak políčko „Teplota“ zajímá třeba herpetology, kteří zapisují teplotu kamene, na kterém se vyhřívá ještěrka. Tento údaj je důležitý například pro zkoumání toho, proč se na daném místě ještěrky na jaře objevují dříve než na jiných místech. Pokud jste však skutečně velký nadšenec do přírodovědy, můžete tyto údaje samozřejmě zadávat ve svých objevech také.
A samozřejmě pokud vám cokoliv není jasné nebo si nejste jistí, použijte pole „Poznámka“, kam můžete ostatním napsat, co vás na dané místo zavedlo, jestli tam vede cesta a v jakém je celé okolí stavu.
Pokud budete tyto složitější objevy zadávat nebo pokud se budete pravidelně Křivobjevům věnovat v jakékoliv podobě, určitě se vám pokusím ozvat a v případě, že budete mít zájem, mohu vaše jméno uvést na seznam přátel.
