Jaro v luhu

Luh je potřeba si užít, než zaroste kopřivami. Díky zachovanému přirozenému toku a padlým stromům je možné suchou nohou přecházet z jednoho břehu na druhý. Pomalu už budou kvést střemchy, které už před několika týdny měly spolu s bezy listy jako první, a obojí, jak jejich brzké listy, tak květy, je každoroční opravdová krása. Samozřejmě už […]

Trnový loužek

Trnový loužek … … místo většině návštěvníků skryté, kousek od našeho domu, kde jsem se před pár lety brodil v propadající se zemině s dcerou v nosítku … … co je na tomto místě úžasné, tedy pokud i za nejparnějšího léta nejste milovníci chladu a dorážejících komárů, jsou především místní staré jedle, které odolaly chřadnutí […]

První jarní květy v lesích u Křivoklátu

Jaro se v křivoklátských lesích ohlašuje květem prvních bylin, které se snaží využít dostatek slunečního světla před tím, než se stromy zahalí do svěže zeleného listí. V místních dubohabřinách a bučinách se jedná především o jaterníky, plicníky, sasanky, dymnivky, křivatce a hrachory. Jaterník podlíska má krásné fialové květy, které v záplavě spadaných listů z minulého […]

Příroda a kultura

V minulosti si většina lidí myslela, že z kultury vznikla příroda. Představovali si nějaké božstvo, které uvažovalo podobně jako lidé a mělo své kulturně podmíněné morální hodnoty, které si vynucovalo. Toto božstvo prvotní kultury pak stvořilo nebo uspořádalo svět, zemi, nebe, slunce, měsíc, hvězdy, ale i řeky, stromy, zvířata a lidi. Pokud se jednalo o […]

Křivoklátsko, druhy krajiny a Naturalis historia od Plinia staršího: jak spolu souvisí a co Římanům unikalo?

Gaius Plinius Secundus (cca 23 – 24. 8. 79) vytvořil na svou dobu neobyčejně obsáhlé a komplexní dílo o přírodě s názvem Naturalis historia, které svým rozsahem znalostí nebylo lidstvo schopno překonat po další téměř tisíciletí a půl. Plinius zemřel pravděpodobně na udušení při zkáze Pompejí, když se z lávou a sopečným kouřem zničeného města […]