Příběhy z křivoklátských lesů
Když se řekne lípa, většina z nás si představí mohutné solitérní lípy rostoucí uprostřed vesnice, usedlosti nebo na okraji cesty. Takový obraz byl patrně i důvodem, proč je lípa naším národním stromem. Nicméně ve svém přirozeném prostředí, v suťovém nebo bukovém lese, musí lípa sdílet své místo na slunci s ostatními stromy. 🌳 Je pak […]
Znáte křivoklátské pleše? 😊 Nejde o žádný místní zvyk ohledně účesů, ale o přirozeně vzniklé lesostepi na skalnatých návrších, které se nachází uprostřed nebo na okraji lesa. Většina zdejších bylin v minulosti vyslyšela pozvání lidí a osídlila pro ně vhodná místa na loukách a polích. S ústupem tradičního zemědělství se spousta z nich stáhne zpět na pleše a […]
Kdysi dávno, to byl svět ještě mladý a téměř bez života, držel pán slunce pána větru za pačesy. „Žádný bratr,“ pravil pán slunce nahlas, lehce popuzen, „ale zloděj je to! Mé mraky, můj dobytek!“ Před nimi seděl pán nebes a řádu světa. „Jdeš rovnou k věci,“ pravil pobaveně, „to se mi líbí.“ Pán větru se […]
Teď je ta doba, kdy se příroda kolem neskutečně rychle mění. Jaterníky a křivatce se střídají se sasankami, fialkami, pak s hrachory a kyčelnicemi, do toho kvetou pryšce, hluchavky, pampelišky, z keřů trnky, ale i třešně, slivoně a hrušně. Prostě neuvěřitelně rychlá a voňavá barevná přehlídka doprovázená ptačím zpěvem. 🌸🌱🐦😍
V lužním lese na okraji, v místech, kde potok tvoří meandr obklopující staré habry a olše, rozkvetly plicníky a křivatce. Tam jsem ležel mezi rostlinami a nechal se ovívat příjemným vánkem. Představoval jsem si, jak mě sluneční paprsky zbavují všech nemocí a trápení, jak mi věští pravdy o našem světě. Vítr a slunce jsou bratři. […]
Plicníky už vystrkují květy. 🌸😍 Jak jinak než kouzelnou nazvat dobu, kdy se celá příroda probere a rostliny ve velkém začnou znovu štěpit vodu na kyslík a vodík, který pak lepí na oxid uhličitý a tvoří z něj tak jídlo. Navíc z nitra země vytahují minerály, které před stovkami milionů let vyvrhly dávné sopky, a […]
„Jaro nové, jaro zpěvné. Na jaře se zrodil svět, na jaře se lásky druží, ptáky snoubí jarní čas. Háje vlasy rozpouštějí, s deštěm v sňatek vcházejí. Zítra ta, jež lásky pojí, mezi stromy stinnými zelené jim splétá stánky z ratolestí myrtových. Zítra z vysokého trůnu soudit bude Venuše.“ – Noční slavnost Venušina (Pervigilium Veneris), překlad […]
Každý z nás je jedinečný, o čemž se můžeme snadno přesvědčit pohledem do knihovny každého z nás, na jedinečný výběr knížek a témat, o který se každý z nás zajímá. 📚 Doba sociálních sítí nicméně spíše přeje snadnému nálepkování, kde si vás lidé povrchně spojí s nějakou názorovou skupinou a podle toho pak s vámi […]
Kráčím mezi lidmi. Přicházím z posvátného háje Mocného pána, kterému zde říkají Apollón. Zářící se zlatým mečem, jak je znám z pověsti o Ilias, bojovník, hrdina, pěvec, dárce zdraví a úrody. Jako on jsem lékař a věštec. Šíp, který držím v ruce, vzbuzuje pozornost kolemjdoucích. Nechci do těchto končin přinést boj, ale vědomosti a krásu. […]
V bukovém lese. 🏰🌳 Jde o hospodářský les a květnatou bučinu, v níž na jaře vyraší jaterníky, plicníky, kyčelnice cibulkonosné, krtičníky a další bylinky. 🌱🌿 Semenáčky se zde doplňují s dospělými jedinci a mrtvými stromy, které mají rády houby jako korálovec nebo hmyz. A to jsme mimo území navrhovaného NP. Když má člověk chuť a […]
