Vrba a zvyky s ní spojené

Vrba je hojná, vitální rostlina, která se nachází především v luzích a podél vodních toků. I když se u nás přirozeně vyskytuje více než dvacet jedna druhů vrb a jejich kříženců, nejznámější a nejběžnější jsou vrba jíva a vrba bílá. Kvůli své vitalitě se vrby často v určité výšce řezaly, aby pak na místě řezu […]

První jarní květy v lesích u Křivoklátu

Jaro se v křivoklátských lesích ohlašuje květem prvních bylin, které se snaží využít dostatek slunečního světla před tím, než se stromy zahalí do svěže zeleného listí. V místních dubohabřinách a bučinách se jedná především o jaterníky, plicníky, sasanky, dymnivky, křivatce a hrachory. Jaterník podlíska má krásné fialové květy, které v záplavě spadaných listů z minulého […]

Proč si přejeme veselé Vánoce a šťastný Nový rok?

Proč si přejeme veselé Vánoce a šťastný Nový rok? Z jakého důvodu se v minulosti peklo sladké pečivo, které se rozdávalo při obchůzkách? Jak vznikly koledy? Proč si vlastně dáváme dárky? „‚Proč však na Nový rok se říkají radostná slova, proč si vzájemná přání sdělujem všichni v ten den?‘ Jánus, opřený o hůl, již v […]

Příroda a kultura

V minulosti si většina lidí myslela, že z kultury vznikla příroda. Představovali si nějaké božstvo, které uvažovalo podobně jako lidé a mělo své kulturně podmíněné morální hodnoty, které si vynucovalo. Toto božstvo prvotní kultury pak stvořilo nebo uspořádalo svět, zemi, nebe, slunce, měsíc, hvězdy, ale i řeky, stromy, zvířata a lidi. Pokud se jednalo o […]

Ozvěny lesa v nás

Nejdůležitějším smyslem pro člověka je zrak, naopak třeba pro psa je to čich. Část mozku, která u psa zpracovává čichové vjemy, má objem cca 0,18 cm3, zatímco u člověka pouze cca 0,06 cm3, byť je náš mozek celkově zhruba desetkrát větší než mozek psí. Nos psa je zvlhčován sekretem, který umožňuje rozpuštění a lepší zachycení […]

Mytologie, kybernetická bezpečnost a tvorba příběhů

Krátce vám nyní popíšu průběh jednoho svého pracovního dne, který se v ničem významném neliší od dnů ostatních. Ponořen do představ a myšlenek stojím před řekou smrti, která podle řecké mytologie odděluje svět živých od světa mrtvých. Dívám se na její hladinu a snažím se porozumět všem varováním, které do ní zapsali lidé přede mnou. […]

Křivoklátsko, druhy krajiny a Naturalis historia od Plinia staršího: jak spolu souvisí a co Římanům unikalo?

Gaius Plinius Secundus (cca 23 – 24. 8. 79) vytvořil na svou dobu neobyčejně obsáhlé a komplexní dílo o přírodě s názvem Naturalis historia, které svým rozsahem znalostí nebylo lidstvo schopno překonat po další téměř tisíciletí a půl. Plinius zemřel pravděpodobně na udušení při zkáze Pompejí, když se z lávou a sopečným kouřem zničeného města […]

Společný předek

Šel jsem místy, kudy kráčeli už mí dědové. Cítil jsem, jako by stáli při mně a dívali se. Bylo po dešti. Tmavě zelené bukové lístky zachytily kapky vody, které mi dopadaly na tvář. Zastavil jsem se a z jednoho listu se napil. Pocítil jsem sílu a touhu po bližším spojení s okolním světem. Všichni jsme […]

Les, atomismus a politika: jdou k sobě?

Lesy jsou složité a nádherné systémy plné vztahů mezi rostlinami, houbami, živočichy, bakteriemi a mnohými dalšími živými tvory. Pro rozšíření našeho poznání o lesích nám může pomoci antický atomismus, který kromě zkoumání přírody jako takové zdůrazňoval, že svět se na různých úrovních skládá z takzvaných atomů. Ty můžeme vnímat nejen v dnešním slova smyslu, ale […]