Kolem letního slunovratu začínají kvést rostliny, které mají příznivý vliv na naši mysl. V novověku byly známy jako svatojánské byliny a v tuto dobu měly mít největší sílu. Je to zároveň doba, kdy tyto rostliny poprvé vykvetly a v květech se tak mělo nacházet nejvíce účinných látek. Sběr bylin o slunovratové noci, koupání, očistné ohně, všechny tyto zvyky mají pradávné kořeny, které souvisí s původními evropskými svátky, jak nám je v jejich římské podobě zaznamenal Publius Ovidius Naso.
🌱 Pokud v aplikaci Křivobjevy najdete alespoň 20 rostlin, jejich počet bude v záložce Mé výsledky zobrazen zeleně. 🌱
Tehdy se slavily Vestálie, svátky Vesty, bohyně posvátného ohně. Součástí svátku bylo očišťování vodou a bylinami a obětiny v podobě zdobených pokrmů. Ženy chodily bosy po městě, což stejně činily jejich velmi vzdálené pravnučky v našich končinách, například v okolí Slaného nebo ve Středohoří, kde se kolem slunovratu procházely nahé poli a loukami, aby načerpaly omlazující sílu ranní rosy. Obřadním pokrmem v našich končinách bylo pražmo, pražené nedozrálé obilí. A samozřejmě lidé sbírali devatero kvítí, mezi které patřily především pelyněk černobýl a třezalka tečkovaná. 🌼
Dalšími bylinami byly různé lesní máty, řepík, řebříček nebo pěstovaná meduňka, a vedle již většinou odkvetlých bezových květů i květy lipové. Všechny tyto rostliny působí proti mnohým nemocem, léčí sliznice a zahání přízraky temnot jako sama sluneční síla.
Třezalka tečkovaná není jedinou naší třezalkou, i když právě s ní lidé nejčastěji přicházeli do styku na okraji svých polí, lesů a cest. Dnes už je pro nás těžké si představit krajinu doby bronzu, Keltů nebo raného středověku, kdy se na velmi malém prostoru střídala políčka s ovocnými sady, prvními loukami a pastevními lesy obklopenými starými hvozdy. Krajina více zpívala hlasy ptactva a hmyzu.
Lidé na tato z dnešního pohledu citlivě obdělávaná místa nevědomky zvali rostliny z hlubin lesů a skal, kde je dnes jedině můžeme najít. Jedná se o lesní třezalky, třezalku skvrnitou, chlupatou, čtyřkřídlou a horskou. Dále třeba o jeřáby muky a břeky, hojné na lesostepních pleších, jejich původních domovech. Ovšem i tato původní místa jsou dnes vzácná a jejich obyvatelé spolu s nimi. Lesní bratr meduňky, medovník, je dnes vzácný, stejně jako kokoříky, měsíčnice, bělozářky, kručinky a citrusům příbuzné třemdavy. Jsou to byliny lesních tajemství, které si dnes k sobě už málokdo zve, a proto by se jakožto vzácné neměly sbírat ve volné přírodě.
Ať už se jedná o třezalky, mateřídoušky, dobromysl, lesní máty či vzácnější byliny, keře a stromy, pojďme je společně od letního slunovratu do začátku srpna hledat a mapovat jejich výskyt! Jedině tak lze do budoucna sledovat proměny kraje a včas zastavit necitlivé zásahy do okolní přírody.
Všechny rostliny, které vás zaujmou (nejen) svými květy a výskytem, prosím zadávejte přes aplikaci Křivobjevy, kterou nalezete zde:
Android: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.krivoklatskesmesi.krivobjevy
Web: https://www.krivoklatskesmesi.cz/krivobjevy-zadat-objev/
Stáhnout si můžete přehlednou příručku, kde se také dozvíte víc o tom, jak se z našich společných objevů tvoří výsledky:
https://www.krivoklatskesmesi.cz/produkt/krivobjevy-prirucka/
Jednotlivé objevy si samozřejmě můžete průběžně prohlížet a procházet na Mapě objevů, která je dostupná na následujícím odkazu:
https://www.krivoklatskesmesi.cz/krivobjevy-mapa-objevu/
Těším se, že budeme společně prozkoumávat kouzlo slunovratových rostlin! Zajímavé objevy a jiné myšlenky s vámi budu sdílet na sociálních sítích, kde si budeme dávat (nejen) o slunovratových rostlinách průběžně vědět. Najdete mě na Facebooku a Instagramu.
Sdílet dojmy ze svých objevů můžete také ve facebookové skupině Křivobjevy.
Přes aplikaci Křivobjevy můžete samozřejmě zadávat i jiné části přírody, popřípadě místa, která navštívíte a která vás něčím zaujmou.
Těším se na vaše objevy!
Přemysl Lúa Černý ☀️🌸
