Dvůr ve Zbečně a hrad Křivoklát musely být dobře zásobeny jídlem a pitím, aby dokázaly knížecí družinu a královský dvůr uživit. Jistě už podle fotek víte, že je les na Brdatce jedním z mých nejoblíbenějších míst. Nicméně nejen ve středověku byl tento vrch částečně odlesněný a využívaný pro hospodářské účely.
Sluncem zalitá stráň v největším meandru Mlžné řeky Berounky, s rozletem do křivoklátských lesů, lákala k životu různý život včetně včel (na to odkazuje staročeské slovo brdo). Navíc je toto místo přesně mezi Zbečnem či jeho tehdy zásobovacím Újezdem (dole) a Křivoklátem (vzadu). Je velice pravděpodobné, že právě odtud tehdy pocházel med, ať už v tuhé či tekuté, zkvašené podobě (ve staré češtině se medovině říkalo tekutý med, podobně dodnes v polštině).
Pravděpodobně byla medovina ochucená bylinami z okolí či cizokrajným kořením. Podrobnosti se bohužel nedochovaly, nicméně je pěkné nad podobnými souvislostmi přemýšlet a představovat si, jak naši předkové vyráběli nápoj pro knížecí hostiny, jejich zahraniční hosty, případně ještě dříve pro náboženské obřady.
